David Kolář

David Kolář je spoluzakladatel a CEO Scaleupboard – systému, který pomáhá zakladatelům a CEO růst rychleji, efektivněji a bez zbytečných dramat. Věří, že většina problémů firem začíná u lídra – a proto pracuje s těmi, kteří mají odvahu začít u sebe. Je autorem populárních „CEO deníků“ a průvodcem lídrů, kteří chtějí méně operativy, víc strategie a silnější tým.

Téma: CEO v době AI

Vstup pro CEO, kteří cítí, že v době AI už nestačí „dělat víc“, ale je potřeba začít přemýšlet jinak. Společně se podíváme na to, jak přepnout svůj lídrovský mindset – tvořit rychleji, rozhodovat chytřeji a zapojit AI ne jako nástroj, ale jako strategického parťáka.

Ukážu vám, jak sami – bez čekání a schvalovacích koleček – spouštět nové nápady, 10× zrychlit byznys a zároveň si udržet nadhled. A hlavně: jak spojit intuici s daty a výkonem AI tak, aby vás to jako lídra posouvalo, ne paralyzovalo.

Nečekejte přehled 30 AI nástrojů. Ani návod na automatizaci faktur. Nečekejte, že AI za vás vyřeší firmu. Ale možná si po tomhle vstupu přestanete klást špatné otázky.

Chcete Davida poznat i trochu víc než jen z LinkedInu? 

Zeptali jsme se ho na pár otázek, a tak vám přinášíme malou ochutnávku toho, co můžete na říjnovém offlinu čekat. 
  • Proč je toto téma důležité pro každého CEO?

Protože být CEO znamená nést zodpovědnost. CEO (a tedy firma, kterou vede) má dopad nejen na lidi ve firmě, ale i na jejich rodiny. Má tedy obrovský vliv na to, jak se nejen jemu, ale i lidem okolo daří a jak se cítí. Pokud CEO nerozumí smyslu toho, co dělá, neví proč to dělá a nepracuje na sobě, stává se úzkým hrdlem své vlastní firmy. Téma, které dnes řešíš, často rozhoduje o tom, jestli firma přežije nebo poroste. Dvojnásob to platí v dnešní době rychlých změn – a těch rozhodně nebude méně.

  • Podle čeho si vybíráš tým?

Pokládám si otázku: Je to člověk, kterého bych vzal jako kapitán na loď na dlouhou plavbu? Jaké má hodnoty? Hledám lidi, kteří mají chuť něco tvořit, ne jen 'chodit do práce'. Je pro mě důležité, jestli umí převzít zodpovědnost a jestli jim záleží na výsledku. Nakonec si kladu i osobní otázku: Chci s tímhle člověkem trávit čas i mimo práci?

Abychom ve Scaleupboardu měli správné lidi na správných místech, je potřeba:

  • Mít odvahu nabírat lidi a nebát se investovat peníze. Ukázalo se to jako správná cesta – zároveň ale neustále sledujeme návratnost těchto nákladů.
  • Můj největší pomocník při náboru lidí – „virtuální stříkačka“. Neustále se rozhlížím kolem sebe: Není tohle ten správný člověk, který nám může pomoci teď nebo v budoucnu? Jdu se s ním potkat, i když ho zrovna teď nepotřebujeme. Právě letos jsme takto přijali dva lidi – už jsme se znali, a to nám pomohlo k rychlému zapojení.
  • Při náboru se vždy dívám minimálně 3–6 měsíců dopředu. Na základě strategie vím, kam směřujeme, a jaké další lidské zdroje budeme potřebovat.
  • Jaká byla nejlepší rada, kterou jsi kdy sám dostal?

Chceš‑li posunout svou firmu, musíš nejdřív posunout sám sebe. Firma je jen tak silná, jak silný (nebo slabý) je její lídr.

  • S jakými mylnými přesvědčeními a nešvary se nejčastěji setkáváš?
  • ,,Čím víc budu pracovat ve firmě, tím víc poroste.“
  • „Nikdo to neudělá lépe než já.“
  • „Podceňování AI a nevnímání jej jako nástroje, který může reálně ušetřit čas, zlepšit rozhodování a posunout firmu o úroveň výš.“
    • Co tě v poslední době přinutilo přehodnotit, jak vedeš svůj tým nebo firmu?

    Pokud chci tým nebo firmu posunout dál – dostat se třeba i za hranice ČR – musím svému týmu víc důvěřovat, delegovat a držet si ještě méně operativy.

    • Jaký fuck-up tě posunul nejdál?

    Když chodím na meetingy, kde nemám co dělat. Beru tím lidem v týmu kompetenci v rozhodování.

    • Co děláš, když nevíš, co dál?
    1. Většinou se to stane, když ztratím ze zřetele to podstatné. Když přestanu mít pod kontrolou priority, sejdu z cesty a ponořím se zbytečně hluboko do operativy. Začnu si všímat každého nedostatku, účastním se schůzek, kde jako CEO nemám co dělat. Zaměřím se na malé procesní chyby a jen málo věcí pak funguje podle mých představ. V tu chvíli mám pocit, že tuhle bitvu nemůžeme vyhrát. Jak se vrátím zpět? Mám k dispozici nástroje, které mi vrátí odvahu a sebevědomí – ať se děje cokoliv: plán a priority, data, delegování, software.
    2. „Nechám si olízat mozek” - občas potřebuji potkat někoho, kdo mě inspiruje – kdo mě vyprovokuje, rozbije mé zaběhlé vzorce a posune mě dál.
    3. Odjedu na týden, odpojím se a hluboce pracuji - tým se pak vždy těší, s čím se po takovém týdnu hluboké práce a přemýšlení vrátím
    Chci se přihlásit